ONLINE rezervace prohlídky
Hrady a zámky - Homepage - Kontakty - Události a akce - Aktuality - E-shop - Newsletter
Zámek
Tisk

Historie

Zámek Kozel

Zámek Kozel je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách. Nezvyklé pojmenování zámku mnohé překvapí. Pro vysvětlení stačí zajet si jen pár kilometrů na jih od Plzně, nedaleko od obce Šťáhlavy.

Obětování kozla

Na svahu kopce v udržovaném parku se ukrývá na první pohled skromný lovecký zámek. Za svůj název vděčí podle pověsti starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Četné archeologické nálezy v okolí zámku dokazují, že místo pro svoji výhodnou polohu nad řekou Úslavou bylo osídleno už před příchodem slovanských kmenů. Výstavba samotného zámku, který šlechta nazývala Jagdschloss /lovecký zámek/ bei Stiahlau, je datována do let 1784 - 1789. Stavbu objednal Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí Království českého a autorem projektu byl celkem neznámý pražský stavitel Václav Haberditz. Druhá polovina 18. století byla dobou společenských změn. To se odrazilo i ve stavebním slohu. Zámek byl budován jako venkovské sídlo šlechty. Je to ojedinělá klasicistní stavba u nás, v její architektuře a vybavení se vedle domácích uměleckých tradic 18. století projevuje francouzský vliv období Ludvíka XVI.

Návrat k přírodě

Zámek překvapí svou jednoduchostí. To mělo několik důvodů. Stavebník zámku byl ovlivněn myšlenkami francouzského filozofa Jeana Jacquese Rousseaua, hlásajícího návrat k přírodě a budování venkovských sídel. Kozel měl vlastně sloužit jen jako ubytovací zařízení pro majitele a hosty při pravidelně pořádaných lovech v blízkých lesích. Dostavbu areálu zámku Kozel dokomponoval Ignác Palliardi, podle jehož návrhu se stavěl i Strahovský klášter v Praze. Jan Vojtěch Černín umírá v roce 1816. Jeho dvě manželství zůstala bezdětná a zámek i se štáhlavským panstvím odkázal svému prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi. Jednou ze zajímavých osob tohoto rodu byl Albert Valdštejn, vojevůdce císařského vojska za 30leté války. Arnošt Valdštejn byl majitelem železáren v nedalekém Sedlci, ale především založil v roce 1859 v Plzni Valdštejnské strojírny s 68 dělníky. O 10 let později je odkoupil tamní zaměsnanec Emil Škoda a postupně z nich vybudoval největší strojírenský podnik v Rakousko-Uhersku na českém území.

Interiérová expozice

Na zámku se z části zachoval původní mobiliář, který vytváří představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na přelomu 18. a 19. století. V každé místnosti jsou keramická klasicistní kamna zdobená rostlinnými motivy ve vrcholu zakončenými vázou. V nich se topilo z nádvoří, aby nebylo panstvo rušeno služebnictvem. Do reprezentačních místností zámku se vcházelo přes vstupní halu s malými zvonky u stropu. Každý zvonek měl jiné ladění, aby služebnictvo vědělo, do které místnosti je žádáno. Pro líčení a úpravu garderoby šlechtičen byl určen toaletní pokoj se zrcadlem dle benátského vzoru, ovšem vyrobeným v Čechách.

Modrý pokoj byl pracovnou hraběnky. Je zařízen stylovým nábytkem. Zvláštností je glóbus, který se nechá rozložit jako toaletní stolek nebo sekretář. Černínova první manželka Josefina, pocházející z rodu Thun-Hohenstein byla milovnicí umění, a proto měla ve svém salonku různé hudební nástroje. Dnes je zde možné vidět i mimořádný kladívkový klavír z dílny Conrada Grafa.

Zámecké divadlo bylo původně maštalí pro nejoblíbenější koně zakladatele zámku. V první polovině 19. století ji Valdštejn nechal přestavět pro zábavu svých dětí na zámecké divadlo, které dnes patří k nemnoha zachovaným divadlům té doby.

Do areálu zámeckých budov náleží spolu s jízdárnou, konírnou, lokajnou i kaplí, která dnes mimo jiné slouží jako koncertní a svatební síň, kde se konají civilní i církevní sňatky.

Park

Okolí zámku tvoří rozsáhlý 40hektarový přírodně krajinářský park. Je dílem S. X. France, všestranné osobnosti, který byl krom profese zahradníka i kreslířem, fotografem, geometrem a archeologem. Park možná připomíná v některých detailech vídeňský Schönbrunn, to proto, že Franc získal svoje odborné znalosti právě tam. Při červnové prohlídce parku si nezapomeňte prohlédnout liliovník tulipánokvětý, jehož květy připomínají květy tulipánů.