ONLINE rezervace prohlídky
Hrady a zámky - Homepage - Kontakty - Události a akce - Aktuality - E-shop - Newsletter
Zámek
Tisk

Historie

Na místě dnešního zámku stál již na počátku 14. století dřevěný hrad, který nechali vybudovat těšínští Piastovci. Fryštát se stal pro tento rod druhou rezidencí hned za Těšínem. Když v roce 1511 dřevěný hrad zničil požár, byl na jeho místě  ve 20. letech 16. století postaven zděný renesanční zámek. V roce 1572 byl těšínský kníže Václav III. Adam nucen fryštátské panství i se zámkem kvůli umoření dluhů odprodat.

Novým majitelem Fryštátu se stal Václav Cikán ze Slupska. Po období, kdy byl v držení významného šlechtického rodu, se zámek stal majetkem nižšího feudála. Ten se sice podílel na celkovém rozkvětu panství rozvojem různých forem podnikání, např. rybnikářství a pivovarnictví, zámek však neobnovoval. Následný požár stihl Fryštát r. 1617 a další devastaci pro něj a pro celou oblast znamenalo období Třicetileté války. Cikánové ze Slupska se hlásili k protestantskému náboženství, a proto museli v roce 1637 Fryštát opustit.

Další časté střídání majitelů zámku jeho rozvoji rozhodně neprospělo.

Nejprve zámek získal katolický šlechtic Zdeněk Žampach z Potštejna, ten však zámek po dvou letech prodal. Ani za doby knížete Jindřicha Václava z Minstrberka  nedošlo ke zlepšení stavu zámku, který dále chátral. R. 1650 zámek převzali Gašínové z Gašína, za jejichž držení se zámek Fryštát opět stal rodovým sídlem. Od roku 1738 nastává další rychlé střídání majitelů. Během 11 let se zde vystřídali čtyři noví majitelé zámku.

V roce 1749 se zbědovaný zámek dostal do rukou irského šlechtice Mikuláše Taafa z Carlingfordu. Za  vlády tohoto rodu vypukla roku 1766 selská vzpoura, jejímž výsledkem bylo vydání robotního patentu pro Slezsko (1771).  Další požár v roce 1781 zámek poškodil natolik, že vrchnost přesídlila natrvalo na zámek v Ráji. Nakonec byl opět z ekonomických důvodů zámek vydražen.

V roce 1792 koupil Fryštát hraběcí rod Larisch-Mönnichů, v jehož držení byl až do roku 1945. Tento rod již od 16. století sídlil na karvinském panství. Nový majitel začal na panství investovat především do chovu šlechtěných ovcí. Již v té době zastávali Larischové významné zemské i dvorské úřady a měli velmi dobré postavení u císařského dvora. Ihned po koupi zámku byla zahájena jeho rozsáhlá přestavba. Po dokončení v r. 1800 zámek získal čistě empírovou podobu. Z jižní strany byl založen rozsáhlý přírodně krajinářský park. U zdi farního kostela byla postavena rodová hrobka, později byla v areálu dobudována zámecká prádelna, jízdárna a u potoka Mlýnky letohrádek ve švýcarském stylu.

V 60. letech 19. století došlo k dalšímu zvelebování zámku a jeho přizpůsobení vysokému postavení hraběte Jana, který mimo své četné tituly a řády, zastával funkci rakouského ministra financí (1865-1867) a stal se dědičným členem panské sněmovny rakouské říšské rady. Za Jana Larisch-Mönnicha navštívila zámek Fryštát řada významných hostů. V roce 1877 na zámek zavítal korunní princ Rudolf a o tři roky později dokonce sám císař František Josef I.

Na zdejším zámku nedlouho po svatbě krátce pobýval také Janův synovec, Jiří Larisch-Mönnich, se svou chotí Marií Louisou von Wallersee, neteří císařovny Alžběty spojovanou se skandálem kolem Mayerlingské tragédie (sebevražda korunního prince Rudolfa).

Po smrti hrabě Jana Larisch-Mönnicha (+1884) ztratil fryštátský zámek postavení rezidenčního sídla rodu. Na fryštátském zámku bydlela sice nadále Janova manželka Františka rozená Kast von Ebelsberg (+1902), ale jejich syn Jindřich si za své sídlo zvolil novorenesanční zámek v nedaleké Solci. Po smrti Jindřichovy matky byl zámek Fryštát využíván jen k občasným návštěvám panstva.

Po vzniku Československa nabídli Larisch-Mönnichové zámek čs. armádě k ubytování důstojníků 3. hraničářského pluku, který byl v letech 1920-1930 ve Fryštátě dislokován. Po odchodu vojska hrabě Jan Larisch-Mönnich umístil do zámku svůj Lesní úřad, který zde vydržel až do konce 2. světové války.  

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a stal se majetkem československého státu. Od té doby byl zámek užíván generálním ředitelstvím OKD, později zde byl umístěn Městský národní výbor. Zkonfiskovaný mobiliář zámku byl dílem rozmístěn do různých sbírkových fondů zámků, muzeí a knihoven, dílem rozprodán a dílem, pravděpodobně, i rozkraden.

Od roku 1990 je zámek spolu s parkem ve vlastnictví města Karviné. Od roku 1994 do roku 1997 probíhala rekonstrukce hlavní budovy zámku, který byl již na podzim r. 1997 zpřístupněn veřejnosti. Na tuto rekonstrukci navázala rekonstrukce vedlejší budovy Lottyhaus, která byla pro veřejnost otevřena v září 2003. Pokračuje zde prohlídka stálé historické expozice zámku, navíc zde byla umístěna pobočka Národní galerie Praha s výstavou českého umění 19. století.